Nic nečti a v jídle věř své intuici?

Jak to funguje? Když se soustředíte na krásný západ slunce, zapojujete "druhý počítač" a máte pocit, že neděláte nic jiného, než se soustředíte na tu krásu. Mezitím první počítač obrovskou rychlostí skenuje veškeré podněty z okolí (letící moucha, šelest v trávě, divná vůně, ...) i další věci, které dlouhodobě řešíte (vztahy, problémy v práci) a vyhodnocuje je a může se rozhodnout, že vám najednou "něco" z toho pošle a předloží druhému počítači a "zobrazí zábleskem na monitoru" či pošle nějakou emoci. On to ani jinak ten první počítač vlastně poslat neumí.

Přiblížím Vám to na příběhu Steva Tutllemana, který je v knize popsán. Steve od 11 let četl se svým dědečkem Wall Street Journal a dělal to tak po dalších čtyřicet let. I další články, zprávy, komentáře, časopisy. Je prostě v obraze ve svém byznysu. "Občas mám pocit, že mi to zabere příliš mnoho času. Ale přečtené informace si vždy dávám do souvislostí a vytvářím si tak celkový obraz, což mi pomáhá v mých aktivitách." V roce 2004 při investici do řetězce Five Below, se mu obchod prostě líbil. Stejně jako se mu dříve v 1989 líbily akcie firmy Microsoft, Starbucks či Wal-Mart. "Koupil jsem, co se mi líbilo, řídil jsem se svým instinktem." 

Rozhodujeme-li se podobně, první počítač pracuje bez naší vědomé pozornosti a shromažďuje všechna pravidla pro rozhodování, jimiž se řídíme. Po celý život se v této části mozku ukládá něco jako "životní moudrost" a své mínění nám podává v podobě pociťovaných tušení. Ta "tušení" promítá první počítač tomu druhému a doufá, že na ně dá a správně je vyhodnotí a bude s nimi dál pracovat. 

Nejúspěšnější podnikatelé shromažďují data důležitá pro klíčová rozhodnutí z nesrovnatelně většího množství zdrojů, než bychom považovali vůbec za nutné. No a potom? Potom se nebojí vzít právě i svůj "instinkt" jako důležitou informaci. Samozřejmě první počítač nebere v potaz jen to, co přečtete, co vidíte, ale taky, co se vám stalo, příběhy jiných lidí, vše, co vnímáte vašimi smysly.

Když se tedy po vzoru pana Tutllemana budete jen řídit svým "tušením", aniž byste měli nastřádanou v prvním počítači tu spoustu informací a zážitků a dat, nestanete se skvělým obchodníkem na burze. Fakt ne.

Řídit se vlastním instinktem, šestým smyslem nebo intuicí vlastně jen znamená přiznat, že se řídíme sami sebou, svým mentálním systémem, který je tak trochu schovaný. Řídíme se jen prostě tím, co jsme za svůj život viděli, zažili, slyšeli, přečetli, předávanými pravidly, tradicemi, atd. Já si to přiznala. Taky jsem si přiznala, že vím (respektive můj první počítač) o výchově dětí a o výživě hrozně málo. Než jsem měla syna, viděla jsem děti jen z povzdálí, nikdy jsem neviděla ženu kojit, co a kdy jedí malé děti pro mne bylo záhadou, žádné příběhy kamarádek, příbuzných, nic, neptala jsem se ani po tom, co jsem jedla jako malá doma. Holky, co pečovaly o mnohem mladší sourozence a mají spousty kamarádek s malými dětmi opravdu nic moc číst nemusejí, jejich první počítač jim poskytne už poměrně dost informací pro rozhodování jako "intuici". Mně ne. Nespokojila jsem se s tím a po vzoru úspěšných podnikatelů jsem začala shromažďovat informace. Z různých zdrojů, rozličné.

• Věděli jste, že z antropologického hlediska by ženě vlastně mělo "něco našeptávat", aby svému dítěti poskytla jako první příkrm syrová játra z uloveného zvířete rozmělněná ve svých ústech? A měla by to udělat v době kdy ještě kojí? 
• Věděli jste, že před více než třiceti lety mojí mamince dětská lékařka doporučovala jako první příkrm právě játra a ještě žloutek? A já to takhle jako malá měla?
• Játra u malých dětí podporuje i WHO ve svých dokumentech?
• Imunologové plně podporují, aby se příkrmy u malých dětí zaváděly ne jako náhrada kojení, ale právě a především za ochranného vlivu kojení, protože takové ochutnávky ještě při kojení právě lépe působí proti potravinovým alergiím.
• Francouzi nedají dopustit a jako první příkrmy podávají zeleninu v určitém ustáleném pořadí daném tak trochu tradicí?

Zatoulaná mysl, bloumání, zatoulané myšlenky. Narušuje bezprostřední soustředění například na práci, ale pracuje už nějakou dobu na řešení problémů, které jsou pro náš život důležité. Z tohoto denního snění či bloumání se rodí kreativní objevy. Zároveň je ale většina myšlenek při toulavé mysli negativně emocionálně zabarvená, takže se toulající mysl označuje i jako částečná příčina trápení. Toulavá mysl dává odpověď i na to, proč mají lidé například rádi extrémní sporty. Jde o situace plného soustředění, tedy zklidnění, radosti. Když sport skončí, opět se vrátí myšlenky na vlastní já, toulání se a obavy a trápení.

Toulavou mysl můžete využít ve svůj prospěch, když jdete do přírody a necháte svoje myšlenky "jen" plynout. Nemyslíte cíleně na řešení problému v práci nebo v soukromém životě. Pokud jste dali prvnímu počítači dost času a podkladů, právě při tom toulání se v myšlenkách jako včelka pracuje na řešení Vašeho problému. Několik procházek přírodou a měli byste dostat vnuknutí, nápad, intuici, jen tak z čista jasně nějaké "řešení".

Zdroj informací:
Kniha Pozornost, Daniel Goleman. Nakladatelství Melvil, https://www.melvil.cz/kniha-pozornost/
Kapitola "Pozornost vyšší a nižší části mozku"
Kapitola "Přínosy toulající se mysli"
Kapitola "Trojí soustředění lídrů"