Kdy se hodí jíst kyselinu fytovou a kdy ne?

"Vždyť kyselina fytová je přece užitečná!" brzdí mne lidi, když píšu o tom, že by měli namáčet ořechy, fermentovat obiloviny a dávat si pozor na příliš mnoho psyllia ve stravě dětí. "Četla jsem o ní nějaké studie...". Nebo: "Na veganském fóru říkali, jak jsou živočišné potraviny pro masožravce nebezpečné pro přetížení železem a ještěže jíme tu kyselinu fytovou, jinak už bychom měli dost problém..." Jak to s tou kyselinou fytovou opravdu je? Je dobrá a nebo zlá?

Víte, jak je to s tím ohněm? Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. No a ani kyselina fytová není černobílá. Tělu neprospívá v momentě, kdy ji jíme v rámci potravin, s potravou. Naváže se na některé důležité živiny (vápník [1], fosfor, zinek [1], měď, hořčík, železo) a tělo je nedokáže vstřebat a bez užitku je vyloučí. Pokud jsem to pochopila správně, přijde tak jak o živiny, tak o tu kyseliny fytovou. Pokud tedy jíte mnohé ořechy, semínka a celozrnné obiloviny (i třeba ovesné vločky) bez namáčení, klíčení a nebo fermentace, rozhodně z nich nedostanete tolik živin, kolik jste si někde přečetli na internetu. Vaše tělo je většinou nevstřebá. A nejspíš z nich nemáte ani tu kyselinu fytovou jako takovou.

V jedné bakalářské práci jsem našla informaci, že

Lidé obecně neprodukují dostatek fytázy na to, aby mohli neomezeně konzumovat na fytát bohatá jídla. Střevní mikroflóra člověka je schopna rozkládat fytát jen do určité míry. Fytázu produkuje zejména kmen Lactobacilli. Lidé, kteří mají střevní mikroflóru v dobrém stavu, teoreticky mohou bez větších problémů konzumovat stravu na fytát bohatší [16]. V tenkém střevě člověka je však aktivita fytázy nízká... Aktivita fytázy je závislá na pH.  (https://is.muni.cz/th/ldwjq/Bakalarska_prace_Kyselina_fytova.pdf)

Z toho odkaz [16] vede na studii
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0271531706001199?via%3Dihub.

Kde jsem se toho moc o té možnosti se střevní mikroflórou nedozvěděla. Opravdu to nějak efektivně jde? Nevím, moc na to nesázím.

Teď k té pozitivní stránce kyseliny fytové. Kyselina fytová v podobě vyčištěného extraktu rýžových otrub (tedy takový speciální výrobek) je skvělé chelační činidlo. Pochytá volné železo v krvi, zabraňuje tak stárnutí a působí jako výborný antioxidant.  Umí se vázat i na některé těžké kovy a snad je i vyloučit z těla (toto ověřené nemám, třeba spirulina a chlorella je pochytat umí, ale už ne vyloučit z těla). Musí se podávat zásadně mezi jídly, jako takový speciální doplněk stravy. Série článků o přetížení železem a využití tady té kyseliny fytové a podmínek, za kterých doktor může rozhodnout, že je to vhodné:
http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-cast-prvni/

http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-v-tele-cast-druha/

http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-v-tele-cast-treti/

http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-v-tele-cast-ctvrta/

Někteří autoři v tom vidí něco více (Michael Greger, kniha Jak nezemřít), ale většinou je to to nepochopení výzkumů ke kyselině fytové. Izolovaná ze stravy nebo v nějaké koncentrované podobě a podávaná mezi jídly - je užitečná. Podávaná v rámci jídla, v rámci potravin - škodí.

Podařilo se mi objasnit, kdy je kyselina fytová prospěšná a kdy ne? Máte k tomu další různé informace? Sem s nimi.... díky.