• Na úvodní stránku
  • O mně

Mikrobiom má hlad

Zápisník postřehů o jídle, mikrobiomu, low carb, paleo, GAPS a živinách v potravinách.

Já vím, třeba už si kefír nebo acidofilní mléko a podobné věci v obchodě kupujete... tak proč se s něčím piplat doma? No, když si začnete trochu pátrat, zjistíte, že kefír (opravdový, koukejte na složení) z obchodu je samozřejmě supr a fajn potravina, ale obsahuje jen pár poslušných druhů bakterií a kvasinek, se kterými se dobře pracuje ve velkém. V domácím kefíru si vypěstujete mnohem pestřejší paletu mikroorganismů (více vysvětlenu v první kapitolce článku zde: https://zkvaseno.blogspot.cz/). A pro mikrobiom platí, že pestrost je užitečná. Jestli jste v mládí někdy zvládli pečovat o králíka, andulku či aspoň tamagoči, tak péče o tibetskou kefírovou houbu Vám půjde úplně snadno.

Vidíte v popředí to zrnko, které vypadá jako malý květáček? To je ono - tibetská houba do mléka.

Jak na to, stručně:

1) Seženete si potřebné nádobí: sklenice (čtvrtlitrové nebo půllitrové), celé plastové sítko, plastová lžička, gumička a ubrousek nebo kousek látky. (Mohou být i kovové věci, ale většinou se kov nedoporučuje, protože on při styku s kyselejším prostředí kefíru prostě trpí.)

2) Seženete si samotnou tibetskou houbu do mléka. Pozor, ať je to ta do mléka, ještě se dají sehnat i tibi krystaly do vody (ty jsou taky super, ale nezaměňte je). Chtějte to, co "žere mléko". Lze sehnat po přátelích, nebo ve Facebook skupině: https://www.facebook.com/groups/1403279383312110/about/ nebo na různých inzertních stránkách na internetu, např.: http://zivotni-energie.cz/tibetska-houba-kombucha-tibi-krystaly.html, kdy platíte poštovné a náklady na zabalení.

3) Sežeňte si mléko. Ideální je kvalitní bio čerstvé plnotučné mléko od farmáře, ale houba je poměrně přizpůsobivá a dokonce se spokojí i s tím krabicovým (když to třeba jinak nejde). Čas od času jí ale dopřejte i to kvalitní mléko, aby prospívala. Kozí i ovčí mléko může být samozřejmě taky, jakmile obsahuje laktózu, kterou ty mikroorganismy žerou, tak je můžete použít. Mandlové, makové či bezlaktózové ne a odtučněné taky raději nezkoušejte, nebude z něj houba úplně nadšená.

3) Jakmile se k vám houba dostane, dejte ji do sklenice a zalijte mlékem. Zamíchejte plastovou lžičkou a celou sklenici zakryjte látkou nebo ubrouskem a zabezpečete gumičkou (ať do toho prostě neleze hmyz a nepadá prach). Někdo sklenici lehce zavře víkem, ale dle zjištěných informací houba potřebuje vzduch, lepší tedy ta látka nebo ubrousek. Nechte v pokojové teplotě (ale ne na slunci, ať se nepřehřeje). Občas promíchejte plastovou lžičkou.

4) Po 12 hodinách můžete začít ochutnávat, abyste věděli, ve které fázi Vám kefír vlastně chutná. Potom budete umět celý proces zoptimalizovat (méně hodin, více hodin) podle toho, jak budou narůstat houbičky, chce to trochu experimentovat. Chutná-li hořce, něco je špatně a nejezte jej a hledejte si informace. Jestli kefír chutná, slijte jej přes plastové sítko a nadále uchovávejte v lednici. Na kefírovou houbu opět co nejrychleji nalijte nové mléko a postup opakujte.

5) Jestli jde podle Vás pravidelné zalévání mlékem příliš rychle (každý den), nebo zrovna dochází mléko a do nákupu daleko, dejte sklenici s houbou zalitou mlékem do lednice, proces se zpomalí. Není dobré mít houbu v lednici příliš často a příliš dlouho, mění se poměr bakterií a kvasinek a trochu mizí ta pestrost, kterou chceme.

6) Přihlaste se do Facebook skupiny Tibetská houba - rady, zkušenosti, diskuze, abyste mohli řešit jakékoliv problémy, pochybnosti a taky se inspirovat, co s tím kefírem vlastně všechno můžete zkoušet dělat.


Informace o kefírech:
Nejlepší praktický návod: https://zkvaseno.blogspot.cz/2013/07/mlecny-kefir-prakticky.html
Informace o kefírech obecně: https://zkvaseno.blogspot.cz/2012/09/kefir.html
O tibetské houbě: https://www.uspesna-lecba.cz/tibetska-houba/
S
H
A
R
E
Zrovna jste si někde na diskuzi přečetli nové slovíčko "mikrobiom" a všichni kolem dokola se tváří, jak vlastně můžete existovat, že o něm nic nevíte? A chcete si o mikrobiomu raději něco přečíst? Tak to jste tady správně. Malá sbírka knih, textů a článků, na které jsem narazila, postupně je budu doplňovat.
Ilustrační eubacteria. Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/



1. Jednoduché nakousnutí tématu na blogu paní Terezy Broschové: Parťáci na celý život a Mikrobiota - zapomenutý orgán

2. Krásná teoretická kniha, která Vás zasvětí asi úplně nejvíc: Obsahuji davy, Ed Yong, má ji nakladatelství Melvil: https://www.melvil.cz/kniha-obsahuji-davy/. Pro představu pár mých výpisků z této knihy, které jsem nechtěla zapomenout:
https://docs.google.com/document/d/1a_9f6GKccyVI1MGEG1uAFaCkdU_glD3n9sW8KXKOM6U/edit

3. Další kniha, tentokrát již praktičtěji pojatá: Zdravá střeva, Justin a Erica Sonnenburgovi, má ji opět Melvil: https://www.melvil.cz/kniha-zdrava-streva/. Kniha sice řeší mikrobiom, ale nedává do souvislostí třeba antinutriční látky atd., je potřeba si na to myslet.

4. Série knih českého lékaře MUDr. Davida Freje se také kolikrát tématu mikrobiomu dotýká a nabízí praktické tipy, např. co jíst po antibiotikách: http://www.davidfrej.cz/knihy

5. Jak je nesmírně důležitý Vývoj střevní mikroflóry v prvním půl roce života dítěte si můžete přečíst v bakalářské práce pana Adama Novotného. Práce je k dispozici online zde:  https://is.muni.cz/th/o7e9p/Bakalarska_prace_A._Novotny.pdf

6. Krátký článek na seznámení, jak moc dětem škodí antibiotika podávaná v malém věku: https://www.tribune.cz/clanek/39958-vliv-antibiotik-na-mikrobiom-deti

7. Krátký přehled pár věcí, které ničí mikrobiom na webu paní Margit Slimákové: https://www.margit.cz/co-zabiji-streva/

8. Přehled různých studií a deset vybraných způsobů pro podporu střevní mikroflory: https://cs.medlicker.com/1318-strevni-mikroflora

9. Krátký článek o mikrobiomu od paní Evy Hájkové: https://www.evahajkova.com/cs/jakou-roli-hraji-streva-a-mikrobiom-na-nase-zdravi/

10. Praktické tipy na posílení střevního mikrobiomu na základě studií, které byly různě provedeny: https://cs.medlicker.com/1318-strevni-mikroflora

11. Motivační video o tom, jak je důležité zkoumat mikrobiom a co všechno ovlivňuje (české titulky): https://www.ted.com/talks/rob_knight_how_our_microbes_make_us_who_we_are/transcript?language=cs

12. Motivační článek o tom, proč je mikrobiom důležitý, s odkazem na hezké video v angličtině: http://www.mozaikapotravin.cz/2016/06/neviditelny-svet-lidske-mikroflory.html

(A další budu postupně doplňovat.)


Zdroj obrázku:
Eubacteria (26 2 87) Bacillus subtilis, By Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc. (Author's archive) [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
S
H
A
R
E
"Vždyť kyselina fytová je přece užitečná!" brzdí mne lidi, když píšu o tom, že by měli namáčet ořechy, fermentovat obiloviny a dávat si pozor na příliš mnoho psyllia ve stravě dětí. "Četla jsem o ní nějaké studie...". Nebo: "Na veganském fóru říkali, jak jsou živočišné potraviny pro masožravce nebezpečné pro přetížení železem a ještěže jíme tu kyselinu fytovou, jinak už bychom měli dost problém..." Jak to s tou kyselinou fytovou opravdu je? Je dobrá a nebo zlá?



Víte, jak je to s tím ohněm? Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. No a ani kyselina fytová není černobílá. Tělu neprospívá v momentě, kdy ji jíme v rámci potravin, s potravou. Naváže se na některé důležité živiny (vápník [1], fosfor, zinek [1], měď, hořčík, železo) a tělo je nedokáže vstřebat a bez užitku je vyloučí. Pokud jsem to pochopila správně, přijde tak jak o živiny, tak o tu kyseliny fytovou. Pokud tedy jíte mnohé ořechy, semínka a celozrnné obiloviny (i třeba ovesné vločky) bez namáčení, klíčení a nebo fermentace, rozhodně z nich nedostanete tolik živin, kolik jste si někde přečetli na internetu. Vaše tělo je většinou nevstřebá. A nejspíš z nich nemáte ani tu kyselinu fytovou jako takovou.

V jedné bakalářské práci jsem našla informaci, že
Lidé obecně neprodukují dostatek fytázy na to, aby mohli neomezeně konzumovat na fytát bohatá jídla. Střevní mikroflóra člověka je schopna rozkládat fytát jen do určité míry. Fytázu produkuje zejména kmen Lactobacilli. Lidé, kteří mají střevní mikroflóru v dobrém stavu, teoreticky mohou bez větších problémů konzumovat stravu na fytát bohatší [16]. V tenkém střevě člověka je však aktivita fytázy nízká... Aktivita fytázy je závislá na pH.  (https://is.muni.cz/th/ldwjq/Bakalarska_prace_Kyselina_fytova.pdf)
Z toho odkaz [16] vede na studii
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0271531706001199?via%3Dihub.

Kde jsem se toho moc o té možnosti se střevní mikroflórou nedozvěděla. Opravdu to nějak efektivně jde? Nevím, moc na to nesázím.

Někdo si dal tu práci a sepsal, v čem ta kyselina fytová tedy je a v jakém množství: http://zdrava.kralikarna.sweb.cz/Antinutricni-latky.htm

Teď k té pozitivní stránce kyseliny fytové. Kyselina fytová v podobě vyčištěného extraktu rýžových otrub (tedy takový speciální výrobek) je skvělé chelační činidlo. Pochytá volné železo v krvi, zabraňuje tak stárnutí a působí jako výborný antioxidant.  Umí se vázat i na některé těžké kovy a snad je i vyloučit z těla (toto ověřené nemám, třeba spirulina a chlorella je pochytat umí, ale už ne vyloučit z těla). Musí se podávat zásadně mezi jídly, jako takový speciální doplněk stravy. Série článků o přetížení železem a využití tady té kyseliny fytové a podmínek, za kterých doktor může rozhodnout, že je to vhodné:
http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-cast-prvni/
http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-v-tele-cast-druha/
http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-v-tele-cast-treti/
http://www.mirapa.cz/jak-zabranit-starnuti-pomoci-regulace-zeleza-v-tele-cast-ctvrta/

Někteří autoři v tom vidí něco více (Michael Greger, kniha Jak nezemřít), ale většinou je to to nepochopení výzkumů ke kyselině fytové. Izolovaná ze stravy nebo v nějaké koncentrované podobě a podávaná mezi jídly - je užitečná. Podávaná v rámci jídla, v rámci potravin - škodí.

Podařilo se mi objasnit, kdy je kyselina fytová prospěšná a kdy ne? Máte k tomu další různé informace? Sem s nimi.... díky.



[1] Upraveno: dle této studie to vypadá, že vápník a zinek konzumací kyseliny fytové ovlivněn není: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2714392/ 

S
H
A
R
E
"To si musíš číst i o tak normálních věcech, jako je výchova dítěte nebo o jídle?", zeptala se mě známá. "Věř radši prostě své intuici, ne?", řekla a podívala se na mne, jako bych byla tak neschopná, že si musím číst knížky i o úplně normálních věcech. "Každá žena to má v sobě." Jo, tohle někdy zabolí. Jsem špatná máma, protože si musím o výchově a výživě číst. Ale nic jsem jí nevysvětlovala, ona prostě potřebuje žít ve světě, kde se knihy nečtou, zato já nedám bez informací ani ránu. Navíc jsem si už dala "dostaveníčko" s jistým panem Danielem Golemanem a jeho knihou "Pozornost", takže vím moc dobře, jak vlastně ta "intuice" doopravdy funguje. A chci z ní vytěžit maximum, nespokojím se s málem. Moji známou to nezajímá, ale co Vy? Chcete jít na samý vědecký základ věci, jako je "intuice"? Tak čtěte dál výpisky z této knihy:



"Henri Poincaré, francouzský matematik, našel řešení složité matematické záležitost, když se ráno procházel po kolmém útesu nad oceánem. Nečekaně to "najedou věděl", náhle a s naprostou jistotou."
"Carl Gauss, další matematik usilovně pracoval na řešení jedné poučky, bez úspěchu. Jednoho dne se mu však  odpověď zčista jasna vyjevila "jako náhlý záblesk světla." Nedokázal popsat myšlenkové pochody, které vedly od roků tvrdé práce k onomu záblesku jasnozřivosti."
Náš mozek má dva na sobě částečně závislé, ale velmi odlišné mentální systémy. Představte si to jako dva ohromné počítače propojené jednou linkou. Použiju ilustraci přes počítače (takto to v knížce ale není):
  • První počítač je hrozně rychlý a pracuje nepřetržitě. Tiše přede, aby řešil naše problémy, a pak nás překvapí náhlými řešeními složitých úvah. Nevíme o něm, jeho činnost nepozorujeme, je v pozadí naší mysli. Jde o vývojově starší oblasti mozku. Je impulsivní, řízený emocemi. Nemá "monitor", dělá rutinní věci. Ukládá si data z toho, co čtete, vidíte, slyšíte, co se vám stalo.
  • Druhý počítač je pomalý. Ovládá jej vůle, úsilí, sebeovládání, je "rozumný", umí se učit nové modely. Je v něm sebeuvědomění, plánování. Má jakoby "monitor", který představuje to, co se vám odehrává v hlavě. Jde o vývojově mladší oblasti mozku.
Jak to funguje? Když se soustředíte na krásný západ slunce, zapojujete "druhý počítač" a máte pocit, že neděláte nic jiného, než se soustředíte na tu krásu. Mezitím první počítač obrovskou rychlostí skenuje veškeré podněty z okolí (letící moucha, šelest v trávě, divná vůně, ...) i další věci, které dlouhodobě řešíte (vztahy, problémy v práci) a vyhodnocuje je a může se rozhodnout, že vám najednou "něco" z toho pošle a předloží druhému počítači a "zobrazí zábleskem na monitoru" či pošle nějakou emoci. On to ani jinak ten první počítač vlastně poslat neumí.

Experti ve svých oblastech, vrcholoví sportovci, ti všichni už využívají naplno první počítač pro zautomatizované věci, např. techniku překážkového běhu. Jsou dobří. Jakmile ale najednou začnou o své technice vědomě přímo při závodě přemýšlet "natahuji správně nohy? mám správnou techniku?" a zapojí tedy druhý počítač, je to recept na katastrofu, téměř stoprocentně v závodě udělají chybu. 

Jak to tedy souvisí s intuicí? Co je vlastně ta intuice? Šestý smysl? Instinkt?

Přiblížím Vám to na příběhu Steva Tutllemana, který je v knize popsán. Steve od 11 let četl se svým dědečkem Wall Street Journal a dělal to tak po dalších čtyřicet let. I další články, zprávy, komentáře, časopisy. Je prostě v obraze ve svém byznysu. "Občas mám pocit, že mi to zabere příliš mnoho času. Ale přečtené informace si vždy dávám do souvislostí a vytvářím si tak celkový obraz, což mi pomáhá v mých aktivitách." V roce 2004 při investici do řetězce Five Below, se mu obchod prostě líbil. Stejně jako se mu dříve v 1989 líbily akcie firmy Microsoft, Starbucks či Wal-Mart. "Koupil jsem, co se mi líbilo, řídil jsem se svým instinktem." 
Rozhodujeme-li se podobně, první počítač pracuje bez naší vědomé pozornosti a shromažďuje všechna pravidla pro rozhodování, jimiž se řídíme. Po celý život se v této části mozku ukládá něco jako "životní moudrost" a své mínění nám podává v podobě pociťovaných tušení. Ta "tušení" promítá první počítač tomu druhému a doufá, že na ně dá a správně je vyhodnotí a bude s nimi dál pracovat. 
Nejúspěšnější podnikatelé shromažďují data důležitá pro klíčová rozhodnutí z nesrovnatelně většího množství zdrojů, než bychom považovali vůbec za nutné. No a potom? Potom se nebojí vzít právě i svůj "instinkt" jako důležitou informaci. Samozřejmě první počítač nebere v potaz jen to, co přečtete, co vidíte, ale taky, co se vám stalo, příběhy jiných lidí, vše, co vnímáte vašimi smysly.
Když se tedy po vzoru pana Tutllemana budete jen řídit svým "tušením", aniž byste měli nastřádanou v prvním počítači tu spoustu informací a zážitků a dat, nestanete se skvělým obchodníkem na burze. Fakt ne.

Řídit se vlastním instinktem, šestým smyslem nebo intuicí vlastně jen znamená přiznat, že se řídíme sami sebou, svým mentálním systémem, který je tak trochu schovaný. Řídíme se jen prostě tím, co jsme za svůj život viděli, zažili, slyšeli, přečetli, předávanými pravidly, tradicemi, atd. Já si to přiznala. Taky jsem si přiznala, že vím (respektive můj první počítač) o výchově dětí a o výživě hrozně málo. Než jsem měla syna, viděla jsem děti jen z povzdálí, nikdy jsem neviděla ženu kojit, co a kdy jedí malé děti pro mne bylo záhadou, žádné příběhy kamarádek, příbuzných, nic, neptala jsem se ani po tom, co jsem jedla jako malá doma. Holky, co pečovaly o mnohem mladší sourozence a mají spousty kamarádek s malými dětmi opravdu nic moc číst nemusejí, jejich první počítač jim poskytne už poměrně dost informací pro rozhodování jako "intuici". Mně ne. Nespokojila jsem se s tím a po vzoru úspěšných podnikatelů jsem začala shromažďovat informace. Z různých zdrojů, rozličné.
  • Věděli jste, že z antropologického hlediska by ženě vlastně mělo "něco našeptávat", aby svému dítěti poskytla jako první příkrm syrová játra z uloveného zvířete rozmělněná ve svých ústech? A měla by to udělat v době kdy ještě kojí? 
  • Věděli jste, že před více než třiceti lety mojí mamince dětská lékařka doporučovala jako první příkrm právě játra a ještě žloutek? A já to takhle jako malá měla?
  • Játra u malých dětí podporuje i WHO ve svých dokumentech?
  • Imunologové plně podporují, aby se příkrmy u malých dětí zaváděly ne jako náhrada kojení, ale právě a především za ochranného vlivu kojení, protože takové ochutnávky ještě při kojení právě lépe působí proti potravinovým alergiím.
  • Francouzi nedají dopustit a jako první příkrmy podávají zeleninu v určitém ustáleném pořadí daném tak trochu tradicí?
Než jsem tohle všechno pozjišťovala, jako první bych synkovi nejspíš dala pořád dokola rýžovou kaši, protože o ní kdysi mluvila moje babička a viděla jsem o tom jednu scénu v americkém seriálu a nějaký letáček u doktorky. Tohle by mi bývala říkala moje intuice.... Teď, když mi mají přijít na oběd malé děti, sahám po játrových knedlíčcích a vývaru tak nějak "intuitivně" a jako první ;-)

Zajímá vás ještě, jak prakticky podpořit takové ty záblesky geniality a jak podpořit to, aby Vám první počítač něco posílal do toho druhého? To si nejdřív poslechněte něco o kouzlu toulavé mysli.

Kouzlo toulavé mysli
Zatoulaná mysl, bloumání, zatoulané myšlenky. Narušuje bezprostřední soustředění například na práci, ale pracuje už nějakou dobu na řešení problémů, které jsou pro náš život důležité. Z tohoto denního snění či bloumání se rodí kreativní objevy. Zároveň je ale většina myšlenek při toulavé mysli negativně emocionálně zabarvená, takže se toulající mysl označuje i jako částečná příčina trápení. Toulavá mysl dává odpověď i na to, proč mají lidé například rádi extrémní sporty. Jde o situace plného soustředění, tedy zklidnění, radosti. Když sport skončí, opět se vrátí myšlenky na vlastní já, toulání se a obavy a trápení.

Toulavou mysl můžete využít ve svůj prospěch, když jdete do přírody a necháte svoje myšlenky "jen" plynout. Nemyslíte cíleně na řešení problému v práci nebo v soukromém životě. Pokud jste dali prvnímu počítači dost času a podkladů, právě při tom toulání se v myšlenkách jako včelka pracuje na řešení Vašeho problému. Několik procházek přírodou a měli byste dostat vnuknutí, nápad, intuici, jen tak z čista jasně nějaké "řešení".

Zdroj informací:
Kniha Pozornost, Daniel Goleman. Nakladatelství Melvil, https://www.melvil.cz/kniha-pozornost/
Kapitola "Pozornost vyšší a nižší části mozku"
Kapitola "Přínosy toulající se mysli"
Kapitola "Trojí soustředění lídrů"
S
H
A
R
E
Novější příspěvky Domovská stránka

O mně

Věci kolem jídla, výživy a mikrobiomu mě prostě baví. Zapisuji si, co kde přečtu a slyším. Berte mé zápisky s rezervou, jsem jen nadšený laik, žádný odborník.

Poslední příspěvky

  • Co všechno jsou rafinované sacharidy?
  • Fakta o železu v potravinách a vstřebávání (u dětí i dospělých)
  • České čtení o mikrobiomu
  • Kdy se hodí jíst kyselinu fytovou a kdy ne?

Prohledat tento blog

Archiv blogu

  • července 2021 (1)
  • března 2020 (1)
  • května 2019 (1)
  • prosince 2018 (1)
  • září 2018 (1)
  • srpna 2018 (2)
  • července 2018 (1)
  • dubna 2018 (4)
  • března 2018 (4)
Používá technologii služby Blogger.

O čem píšu

kyselina fytová mléčný kefír vodní kefír antinutriční látky intuice mikrobiom psyllium

Copyright © 2015 Mikrobiom má hlad. Designed by OddThemes